Poranění plazů (část 1.)
Popáleniny vznikají v teráriích v důsledku styku těla plazů s horkým tepelným, nebo světelným zdrojem. Často se jedná o žárovku, infrazářič, nebo vyhřívací kabely. Někteří teraristé vyhřívací lampy ochrannou mřížkou. Tento způsob lze schválit pouze tehdy, pokud je proveden naprosto přesně, to znamená, že mřížka není nikde porušená, zcela kryje přístup k vlastnímu tepelnému zářiči a má pouze drobnou osnovu. Pokud nejsou tyto podmínky stoprocentně splněny, stává se taková ochranná mřížka spíše pastí. Při dodržování přirozeného tepelného a světelného režimu v teráriu jsou tato zařízení přes noc vypnuta. Plazi vyhledávají teplá místa a vnikají až k zářiči. Když se automatický systém časovým spínačem bez přítomnosti chovatele opět zapojí, nejsou plazi schopni najít vhodnou únikovou cestu a dochází k velmi vážným a rozsáhlým popáleninám. U ještěrů a hadů dochází k popálení hřbetní části při používání silných infrazářičů. Břišní partie plazů bývají popáleny při technických poruchách vyhřívání podlah.
Diagnostika
Rozsah poranění (velikost plochy, hloubku nekrotického procesu) je třeba posoudit důkladným vyšetřením. Pokud se nejedná o bezprostřední první pomoc, je praktické odebrat vzorky pro posouzení bakteriální a plísňové kontaminace rány.
Terapie
Po odstranění nekrotické tkáně, případně po vypuštění puchýřků, může být rána ošetřena pěnovým sprejem (Panthenol). Po dobu 14 dnů aplikujeme parenterálně účinné antibiotikum. Jícnovou sondou podáváme tekutiny, vitamíny A, C a B-komplex, výživné roztoky a tekutou dietu. Poraněné místo pravidelně oplachujeme ředěným roztokem povidon jodidu. U ještěrů a želv je možno ránu překrýt bandáží napuštěnou antibiotikem. V průběhu ekdyze je třeba pomáhat při odstraňování staré povrchové vrstvy epidermis důkladným provlhčením a jemným tahem. V místě popálení bývá stroupek, který je vhodnější odstranit až po ukončení ekdyze.
Prognóza
Prognóza závisí na rozsahu poranění a na celkové kondici pacienta. Hojení popálenin je zpravidla dlouhodobou záležitostí. Komplikací je imunosupresivní aktivita šokových proteinů. Úspěšnost léčby závisí do značné míry na zvládnutí bakteriální infekce.
Prevence
Prevence je dána vhodnou konstrukcí a instalací spolehlivého technického zabezpečení vyhřívání terária.
Příčinami poranění elektrickým proudem jsou závady v elektroinstalaci vyhřívání a osvětlení terária. Tyto úrazy jsou poměrně vzácné. S několika případy jsme se setkali u plazů chovaných ve vodních nádržích, vyhřívaných elektrickými kabely.
Diagnostika
Kromě anamnestických informací je diagnóza založena na postupném vyloučení všech jiných příčin úhynu. U krokodýlů a velkých ještěrů je třeba zaměřit diferenciální diagnózu na selhání oběhového systému v důsledku obezity a náhlého stresu.
Terapie
Popálení výhřevnými elektrickými kabely se léčí obdobně jako běžné popálení. Pokud jsou plazi v šoku, je třeba provést resuscitaci.
Prevence
Profesionální i soukromé chovy musí splňovat pravidla bezpečnosti práce. To znamená instalaci účinného jistícího zařízení, umožňujícího okamžité přerušení proudu při narušení elektrického obvodu. Ideální je propojení každého terária na samostatný jistič.
Plazi se v teráriu mohou dostat do situace, kdy je překročena jejich termoregulační kapacita. Každý druh plazů má své preferované teplotní optimum (teplotní interval). Ten se navíc mění v souvislosti se stářím, pohlavním cyklem nebo v průběhu závažného onemocnění. Horní hranice tohoto intervalu je většinou velmi blízká kritickému teplotnímu maximu, při kterém dochází k vážnému poškození organismu a úhynu. Mezi nejčastější příčiny hypertermie u plazů patří silné tepelné zdroje, nedostatečné vnitřní členění terária a omezená ventilace. Porušením přirozeného teplotního gradientu je plazům znemožněno uniknout do chladnějších míst. Nebezpečí přehřátí hrozí zejména u pacientů s omezeným pohybem. To se týká i pacientů pod vlivem anestetik, umístěných po operaci do vyhřívaných boxů. Nezkušení chovatelé občas umísťují skleněná terária k oknu. Při letním slunečném počasí hrozí zvýšení lokální teploty v takovém skleněném boxu nad 60°C.
Prvními známkami působení příliš vysokých teplot v teráriu je neklid plazů, snaha o zahrabávání do substrátu, ukrývání do vodní nádrže. Ještěři a želvy otírají hlavy o stěny terária, hadi leží v nepřirozené poloze těsně u stěny terária (často kopírují i zakřivení rohů). Nápadné jsou dýchací potíže (polypnoe). Uhynulí plazi jsou nalezeni s rozevřenou dutinou ústní, zavřenýma očima a zarudlou sliznicí dutiny ústní. Kůže je suchá a tvrdá.
Diagnostika
Diagnostika se opírá o posouzení klinických příznaků a anamnestických podkladů.
Terapie
Pacienty vykoupeme a provedeme účinnou dehydrataci. U větších pacientů připadá v úvahu intubace a umělé dýchání (obohacení kyslíkem).
Prevence
Prevencí je vhodná konstrukce terária, umožňující působení širšího teplotního gradientu. Plazi během své denní aktivity vyhledávají místa s rozdílnou teplotou.
Mnozí chovatelé se dopouštějí omylu, že přinášejí pacienty k veterinárnímu vyšetření v nádobách, které nejsou tepelně izolovány, například pouze v papírových přenoskách nebo ve skleničkách. Nejčastěji k tomu dochází v zimních měsících, v souvislosti s výskytem hypovitaminóz u mláďat akvatických želv Trachemys skripta elegans Plazi jsou během takového transportu silně podchlazeni.
Omrzliny známe u želv (především u akvatických druhů), které jsou v době zimování ponechány ve venkovním výběhu. Nižší sloupec vody v bazénku rychleji promrzá a želvy se dostávají do kontaktu s ledovou tříští.
Déle trvající podchlazení bývá příčinou poruch trávení (narušení trávících procesů, autointoxikace). Vážným důsledkem podchlazení plazů je omezení aktivity imunitních procesů a snížená obranyschopnost vůči mikroorganismům (Pseudomonas aeruginosa – stomatitidy, pneumonie). Nízké teploty okolo 0°C způsobují postupně nekrózu tkání a smrt plazů.
Klinické příznaky
U želv, které byly vystaveny nízkým teplotám, pozorujeme kožní léze na ocase a na končetinách, výtoky z nozder, poranění očí a víček.
Diagnostika
Základem je anamnestický protokol. Při podezření na sekundární bakteriální infekci (chraptivé vlhké zvuky z průdušnice hadů) je užitečné odebrat vzorky tracheálního výtěru pro cytologické a bakteriologické vyšetření.
Terapie
Prvním krokem je postupné zahřátí pacientů v temperovaném teráriu. Akvatické želvičky přemístíme do jednoduchého akvária s vlažnou vodou (20-23°C) a postupně zvyšujeme teplotu na 25-30°C. Antibiotika podáváme celkově 5-10 dnů. Potravu obohatíme o vitamínové doplňky (vitamín A, C, B-komplex). Omrzliny vyžadují chirurgické ošetření, ve vážnějších případech je třeba provést amputaci.
Prevence
Prevencí je vybavení systému vyhřívání terárií varovným signalizačním zařízením upozorňujícím na výpadek elektrického proudu. Plazy je třeba přenášet a převážet v tepelně izolovaných přenoskách.
Zdeněk Knotek Prof. MVDr., CSc., Dipl. ECZM – NEMOCI PLAZŮ
výběr, grafická úprava www.terraristik.cz
