clovek

MŮJ ÚČET

Hibernace plazů

 

Mnoho plazů z mírných a subtropických oblastí potřebuje v zimě odpočinek. Jejich organismus  je nastaven na tento přirozený stav, aby zmírnil  zatížení zažívacích orgánů, dochází ke snížení stavu střevních parazitů, k synchronizaci reprodukčních orgánů a celkové regeneraci.

Zabránění hibernaci může mít negativní důsledky

    Nepřirozený  přírůstek hmotnosti, velmi rychlý, nebo nadměrný růst, protože plaz během roku spotřebuje příliš mnoho potravy.

    Obezita podporuje onemocnění jater, cukrovku, dnu a onemocnění kloubů.

    Zvýšená poptávka po vitamínech a minerálech spojená s rychlým růstem může vést k nedostatkům, např. deformace kostry nebo krunýře. Také k podráždění nebo narušení reprodukčního chování. Může dojít k poruchám  zrání vajíčkových buněk.

Časté chyby při zimování

    Dokonce i mladá zvířata potřebují zkrácenou dobu odpočinku. Nemocná  zvířata by však neměla zimovat.

    Příliš suché zimování:  plazi  v normální tělesné hmotnosti  nemohou během hibernace zemřít hladem.  Riziko dehydratace je mnohem větší. Všechna zvířata se proto před hibernací koupou  a zváží. Při pravidelných kontrolách hmotnosti v režimu hibernace je možná ztráta hmotnosti dříve zjištěna. Pokud ztratí  plaz více než 10% své hmotnosti (což se rovná podobnému úbytku tekutin), hibernace by měla být předčasně ukončena.

    Příliš nízké zimní teploty vedou k omrzlinám, často fatálním. Hibernace venku se v našich zeměpisných šířkách nedoporučuje.

    Příliš vysoké zimní teploty neustále nad 8 ° C zvyšují metabolismus, čímž spotřebovávají energetické zásoby zvířete a mohou způsobit poškození jater.

Možné onemocnění z důvodu nedostatečného zimování

Posthibernální  anorexie

    Odmítání  potravy po hibernaci

    Slabost, letargie, plaz je často nervózní

    Zapadlé oči, vrásčitá kůže (známky dehydratace)

Posthibernální sepse

    Bodové  nebo plošné zarudnutí na břišní kůži nebo břišní stěně

    Slabost, letargie

    Odmítání  potravy, celkově špatný stav

    Možné  zapadlé oči, vrásčitá kůže (známky dehydratace)

    Možné vodnaté otoky  v oblasti krunýře

Keratitida

   Zarudlé oči,  slizký, zakalený, bělavý, nažloutlý výtok z očí, silná sekrece

    Později slepené, zakrvácené nebo oteklé oči

    Snížení zrakové ostrosti nebo i slepota plaza

Omrzliny

    Oteklé, zalepené oči, případně zákal oční čočky

    Zarudnutí  kůže nebo břišní stěny. V těžkých případech: tmavě zbarvená, odumřelá kůže

    Možný otok pojivové tkáně, někdy je zduřeno celé zvíře (edémy).

    Těžce postižená  zvířata leží často bez pohnutí a vykazují jen malé známky života. Možné poškození omrzlinami  lze zjistit až po postupném zahřátí plaza do obvyklé teploty.

 

Reptiliendoktor.com

překlad Terraristik.cz

 

TOPlist