Nemoci dýchacích cest plazů: část 1.
Rinitidy (Runny nose syndrome, RNS) jsou častým onemocněním želv. Velmi vnímavé jsou především druhy Testudo gracea a T. marginata.
Na vzniku rinitid se podílí řada faktorů:
Zprvu čirý výtok svědčí o lokálním podráždění. Stav irituje želvy a ty si otírají nozdry o hrudní končetiny a o substrát terária. Tím se nozdry ucpávají a traumatizují. Uvnitř nozder se vytvářejí podmínky pro rozvoj bakteriálních a mykotických infekcí. Postiženy jsou i oči, na kterých lze pozorovat výtok a konjunktivitidu. Zánětlivý proces přestupuje i do dutiny ústní. Bakteriální infekce vedou k chronickému vyčerpání pacienta.
Klinické příznaky
Kromě permanentního výtoku z nozder a z očí jsou nápadné sípání a mlaskavé zvuky. U želv pozorujeme příznaky dyspnoe – natahování krku, otevírání dutiny ústní, pohyb hrudními končetinami. Dostavuje se anorexie, apatie a světloplachost. Postupně se rozvíjejí příznaky komplikací. Hrozí sepse a úhyn.
Diagnostika
Želvě je třeba otevřít dutinu ústní a zatlačit na kraniální úsek pevného patra. Tím se dosáhne vytlačení obsahu z nozder, vhodného pro laboratorní cytologické, mikrobiologické (mykologické) vyšetření. Diagnostika se opírá též o anamnézu a celkové klinické vyšetření pacienta, včetně rentgenu plic a posouzení biochemického profilu krve. Koprologické vyšetření trusu může zpřesnit nebo vyloučit předpoklad parazitární infekce.
Terapie
Terapie rinitid má několik základních bodů:
Prevence
Důraz je kladen na zajištění hygienických podmínek chovu, plnohodnotnou výživu a dodržování karantény u nově získaných plazů.
Prognóza
Terapie, zejména při komplikacích mykoplazmaty, může trvat dva až tři týdny. Důležité je podporovat celkovou kondici pacienta a obnovu epitelu na poškozených sliznicích (vitamíny). I po úspěšně provedené terapii nelze vyloučit možnost permanentního nosiče s rizikem recidiv. Proto u těchto pacientů nepoužíváme kortikoidy a omezíme působení stresových podnětů.
Tracheitidy se u plazů vyskytují nejčastěji jako komplikace infekce dutiny ústní. Mohou být i součástí celkového septického onemocnění, nebo důsledkem lokální traumatizace, například v průběhu asistovaného krmení sondou. Na rozvoji zánětlivého procesu se u plazů významně podílejí podchlazení organismu, nevhodné zoohygienické podmínky chovu a stres. Původci akutních tracheitid jsou herpetické viry, gramnegativní bakterie rodů Pseudomonas, Aeromonas, Proteus, Klebsiella, Citrobacter a v úvahu připadají i chlamydie.
Klinické příznaky
Typickými příznaky jsou namáhavé dýchání spojené s otevíráním dutiny ústní, výtoky z nozder (u želv) a sípání. Pacienti nejeví zájem o potravu a po počáteční zvýšené pohybové aktivitě upadají do stavu apatie.
Diagnostika
Diagnostika se opírá o anamnestické informace a podrobné klinické vyšetření pacienta.
Terapie
Nemocného pacienta je třeba izolovat a umístit do čistého a optimálně vytemperovaného terária. Vzhledem k příznivému ovlivnění imunitních procesů u plazů je vhodné udržovat vyšší teplotu v teráriu (většinou 28-33°C) první dny po celých 24 hodin. Nezbytná je dehydratace pacienta podáváním isotonických roztoků jícnovou sondou. V závislosti na etiologii onemocnění a výsledcích laboratorních testů jsou podávána antibiotika (enrofloxacin, ampicilin, tylosin, cefalosporiny) a další léky. Antibiotika podáváme většinou 10-14 dnů. Při hromadění hlenu v průdušnici je vhodné zajistit odsávání.
Prognóza
Prognóza je v případech akutních tracheitid příznivá, u chronických případů je vždy velmi opatrná. V pokročilých stádiích onemocnění většinou nepříznivá.
Prevence
Prevence je stejná, jako v případě rinitid.
Na vzniku a rozvoji pneumonií se významně podílí působení nevhodných zoohygienických podmínek v chovu. Poměrně často zjišťujeme nízké teploty a vysokou vlhkost vzduchu, nedostatečnou a nevhodnou výživu, přítomnost ektoparazitů a celkovou velmi nízkou úroveň hygieny. Tyto faktory společně s působením stresu (například velká koncentrace plazů ve společném teráriu, příliš častá a nešetrná manipulace) ovlivňují negativně obranyschopnost plazů a vytvářejí tak podmínky pro rozvoj infekcí. Z vlastní praxe můžeme odvodit, že plazi, především hroznýšovití hadi, kteří onemocněli respirační infekcí vyvolanou gramnegativními bakteriemi, byli předtím napadeni roztoči.
I když možnost šíření infekcí roztoči je obecně akceptováno, dostatek spolehlivých důkazů chybí. Předpokládáme však i jinou nepřímou souvislost. Přítomnost roztočů odráží často horší hygienickou úroveň chovu, nebo je potvrzením přesunů plazů. Tyto faktory sami o sobě jsou dost závažné pro propuknutí respiratorní infekce, vyvolané gramnegativními mikroorganizmy běžně přítomnými v dýchacích cestách plazů.
Viry
Respiratorní infekce plazů způsobují především viry z čeledi Herpesviridae a Paramyxoviridae. Herpetické viry způsobují u plazů plicní edém a zvláštní pozornost si zasluhují v souvislosti s výskytem infekčních rinitid u želv, které mívají často sezónní charakter. Paramyxoviry jsou nalézány u želv, ještěrů i hadů s dýchacími komplikacemi a nervovými příznaky onemocnění. Jsou zodpovědné za šířící se respiratorní infekce v chovech plazů s vysokou mortalitou i morbiditou. Často následují bakteriální infekce. V praxi se nejčastěji setkáváme až s tímto stadiem.
Mykoplazmata
Ve Spojených státech byly popsány hromadné infekce, při nichž trpěly želvy Xerobates agassizi postižením horních cest dýchacích. Onemocnění byla klinicky zaznamenána u více než 250 želv, navíc bylo vyšetřeno přes 600 kadaverů.
Plísně
Mykotické pneumonie jsou u plazů většinou odrazem snížené obranyschopnosti vlivem stresu.U krokodýlů, želv, hadů i ještěrů byly v plicích nalezeny plísně rodu Aspergillus, dále Beavaria Ossiana, Paecilomyces fumoso-roseus, Candida, Cephalosporidium, Cladosporidium, Mucor, Penicillium, Rhizopus arrhizus a Trichosporon. Plísně vyvolávají u plazů v plicích tvorbu granulomů, silně opouzdřených vazivovou tkání, do nichž z krve těžko pronikají léky.
Bakterie
Při bakteriologických vyšetřeních plazů se stomatitidami a pneumoniemi bývají nejčastěji zachyceny bakterie rodů Pseudomonas, Aeromonas, Klebsiella a Proteus. Z tohoto důvodu se provádí výplach dutiny ústní, případně výtěr z průdušnice a na základě mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti je zahájena antibiotická terapie. V roce 1984 publikoval Soveri výsledky vyšetření 18 hroznýšovitých hadů, chovaných v teráriích ve Finsku, u nichž byly shledány klinické příznaky bakteriálních infekcí – převážně stomatitid a bronchopneumonií. Mezi původci těchto onemocnění byli na prvním místě zástupci rodů Aeromas, Pseudomonas a Proteus.
Po dvou letech publikoval tentýž autor studii o nálezech v dutině ústní u 23 klinicky zdravých hadů. Mezi izolovanými bakteriemi byly opět nejčastěji rody Pseudomonas, méně často byly přítomny další gramnegativní bakterie.
V další srovnávací studii o mikroflóře horních cest dýchacích klinicky zdravých hadů a hadů s pneumonií byli pacienti sledováni kontinuálně po dobu 1 roku. V 62,4% byla prokázána Providencia rettgeri, ve 100% byl zjištěn Staphylococcus sp. U dvou hadů se v průběhu sledování vyvinula pneumonie. Kvalitativní i kvantitativní rozsah mikroflóry u těchto pacientů výrazně vzrostly. U prvního bylo možné prokázat přítomnost Aeromonas hydrophila, Citrobacter sp. Morganella morganii, Proteus krabilis, Alcaligenesodorans. Had během 14 dnů uhynul a v plicích byla prokázána silná invaze A. hydrophila. U druhého pacienta nastala pneumonie v 7. Měsíci pozorování. Prokázány byly Salmonella sp. Citrobacter, Enterococcus sp. V obou případech pitva odhalila výrazně nekrotické změn v plicích i části průdušnice. Z retrospektivní studie z detroitské zoologické zahrady vyplývá, že v rozmezí let 1973-1983 bylo nejvíce úhynů plazů zapříčiněno respiratorními infekcemi (40% všech úhynů). Nejčastěji byly izolovány bakterie rodů Aeromonas, Salmonella, Pseudomonas, Proteus a Edwardsiella.
Bakteriální a parazitární infekce jsou v této studii uváděny jako hlavní příčiny úhynu plazů. Podobnou studii s ohledem na bakteriální infekce plazů provedli zaměstnanci Herpetologického výzkumného ústavu v Kalifornii v roce 1984. Sledovali bakteriologickou situaci již při transportu plazů a během jejich uskladnění v prodejnách. Pseudomonas sp. byl v těchto prostorách prokázán v 96% případů. Dále byly prováděny bakteriologickévýtěry z dutiny ústní u 30 čerstvě importovaných krajt po dobu 1 roku. Ve všech případech byl prokázán Pseudomonas sp. Obdobné sledování bylo paralelně provedeno u hroznýšů, chovaných v teráriích zoologických institucí. Ze 100 získaných vzorků byl ve 100% přítomen Pseudomonas sp. Stejný výsledek přineslo rozšíření souboru o 300 vzorků.
Následoval pokus s cílem odstranit pseudomonády u skupiny pozitivních nosičů. Pozornost byla věnována především účinné sanaci terárií, potravy, pitné vody, výplachům dutiny ústní a aplikaci antibiotik. Situace se nijak nezměnila. Dokonce i u léčených hadů, u nichž došlo vlivem antibiotik k poškození ledvin k úhynu, nebyly pseudomonády z dýchacích cest plazů odstraněny. Běžně byly přítomny i Citrobacter, Acinetobacter, Enterobacter, Klebsiella, Aeromonas Proteus, Serratia a Flavobacter.
Autoři potvrdili přítomnost pseudomonád i u mláďat krajt, vybavených sterilně ještě před vylíhnutím z vajec. Kromě horizontálního přenosu předpokládají i přenos vertikální. Při sledování ve volné přírodě a v chovných stanicích byla zjištěna minimální přítomnost gramnegativních bakterií u hroznýšovitých hadů v přírodě, ale postupná kolonizace těchto plazů gramnegativními bakteriemi při chovu s jinými druhy. V praxi to znamená, že převážná většina plazů, kteří jsou importováni do zoologických zahrad či soukromých chovů, je infikována již ve skladech obchodníků. Pozitivní průkaz pseudomonád v dutině ústní, nebo tracheálním výtěru při importu nového zvířete tedy nemůže být z praktického hlediska důvodem pro jeho vyřazení z chovu či automatické zahájení intenzivní terapie antibiotiky. O výskytu anaerobních mikroorganizmů v dýchacích cestách plazů existují doposud pouze ojedinělé informace. V případech pneumonií byly prokázány kromě jiných i zástupci rodů Bacteroides, Peptostreptococcus, Fusobacterium a Clostridium. Infekční granulomy prorůstající plicním parenchymem mohou být vyvolány zástupci rodu Mycobacterium.
Zdeněk Knotek Prof. MVDr., CSc., Dipl. ECZM – NEMOCI PLAZŮ
výběr, grafická úprava www.terraristik.cz
pokračování….
