clovek

MŮJ ÚČET

Etické aspekty a dodržování principů Welfare při chovu a obchodování s plazy

 

prof-knotek

 

Zdeněk Knotek

Podmínky obchodu s plazy a podmínky chovu plazů v soukromých i komerčních chovech jsou v mnoha směrech nevyhovující a úroveň péče je nedostatečná. Závažné prohřešky lze spatřovat v nízké úrovni právní regulace v oblasti obchodu s plazy a odborného dozoru na úrovni: chovatel – obchod – zákazník. Doposud zůstává zcela neřešena otázka původu a zdravotního stavu většiny plazů, kteří jsou nabízeni v oficiálních obchodech. Drastická opatření, která by měla regulovat obchod s exotickými zvířaty, mohou v některých bodech odporovat etickým principům a narážet na porušení zásad animal welfare. Níže jsou uvedeny některé závažné problémy a nabízena jsou též řešení ke zlepšení současného stavu.

Veterinární lékaři se v praxi u zájmových zvířat setkávají s pestrou škálou případů, klientů a pacientů. Tato práce je spojena s vysokými nároky kladenými na zvládání a dodržování etických principů. Závažné prohřešky oproti zásadám animal welfare, které se vyskytují v souvislosti se zájmovým  chovem plazů, lze podle příčin rozdělit na tři základní kategorie: a) chyby, kterých se dopouštějí chovatelé z důvodu nedostatečných znalostí; b) rozdílná odborná úroveň péče poskytované veterinárními pracovišti; c) nízká úroveň právní regulace v oblasti obchodu s plazy, definování zásad veterinární péče a odborného dozoru.

Všechna zvířata chovaná v péči majitele, tedy i plazi, mají základní práva – nebýt trápena, nebýt zabíjena (není myšlena nezbytná eutanázie) a cítit se svobodná. Plazi v zájmovém chovu mají právo na ochranu proti podvýživě a hladovění, ochranu proti strádání vlivem nevhodných fyzikálních podmínek, ochranu proti bolesti, ochranu proti zranění a onemocnění a ochranu před působením stresu. Ve své praxi se veterinární lékař setkává až příliš často s případy, kdy jsou základní podmínky chovu plazů nevyhovující a úroveň péče o svěřené jedince je zcela nedostatečná.

Kromě nedodržení vhodných prostorových nároků pro chov plazů nejsou v mnoha zájmových chovech respektovány ani podmínky teplotního a světelného režimu. Doposud jsou navíc chovatelé málo informováni o nárocích plazů na vhodné vlnové spektrum záření, podporující aktivitu plazů, příjem potravy (podpora apetitu) a metabolické pochody. Přesto, že existují i opačné závady při instalaci elektropřístrojů v teráriích (způsobujících nadměrné sálání a příliš intenzivní osvit), převažují v praxi případy neostatečného vyhřívání plazů a omezené expozice UVB spektru záření. Chovatelé často nerespektují nároky na délku osvitu terária. Snahy o vytvoření estetického terária mohou mít za následek nadměrnou (v některých případech naopak nedostatečnou) vlhkost vzduchu.

Bez ohledu na mimořádně snadnou možnost získání potřebných informací disponují mnozí chovatelé neuvěřitelně nízkou úrovní základních znalostí. Plazi disponují schopností odolávat nepříznivým podmínkám chovu po dlouhou dobu. Proto mají poruchy zdraví plazů, se kterými je konfrontován veterinární lékař, převážně chronický charakter.

Podceňovány jsou téměř vždy nároky na prostor, což lze do určité míry přičíst i té skutečnosti, že v podstatě neexistují zcela závazné normy pro vymezení prostoru pro jednotlivé druhy plazů. Podpora myšlenky poskytování větších prostor pro plazy v zájmových chovech naráží navíc i na argumenty komerčně angažovaných chovatelů, kteří dodávají plazy na trh. Příkladem mohou být „krabicové chovy hadů“ a existence farem, které se věnují intenzivnímu chovu plazů (želv, ještěrů a hadů) pro komerční účely.

Při posuzování etiky chovu plazů je však v tomto směru třeba upozornit na skutečnost, že ani takový komerčně úspěšný odchov plazů nemusí být potvrzením vhodných podmínek chovu, které by respektovaly zásady welfare. Přesto, že některé tyto profesionální chovy mohou, na rozdíl od podmínek v individuálních soukromých chovech, vykazovat vysokou kvalitu technického zabezpečení, nesplňují většinou podmínky přirozeného složení populace a výrazně omezeny jsou i prostorové podmínky, které by měly plazům umožnit přirozené chování.

Zdravotní riziko pro mnohé plazy představuje i naprostá většina komerčně nabízených a doporučovaných typů substrátu do terárií (od hrabanky a písek, přes kokosová vlákna, dřevěné štěpky až po štěrk nebo substrát vhodný do toalet pro kočky). V mnoha případech nejsou dodrženy požadavky na instalaci vhodné formy napájení pro plazy (od nevhodných a nebezpečných nádob až po úplnou absenci nabídky vody pro napájení nebo koupel). V mnoha soukromých chovech plazů chybí v teráriu instalace přirozeného úkrytu. Při získávání základních informací od chovatelů pro zaznamenání potřebných anamnestických údajů bývá značně náročná komunikace s dětmi-majiteli zvířat a komplikovaná je nepřímá komunikace přes členy rodiny, kteří nejsou přímo chovateli prezentovaného pacienta.

Samostatnou kapitolou je spolupráce klienta s veterinárním lékařem po vykonaném diagnostickém vyšetření nebo léčbě pacienta. Skutečností je, poskytnutá doporučení nebývají respektována, většinou bez úmyslu, ale z důvodu nepochopení závažnosti stavu.

Právní regulace obchodu s plazy, definování zásad veterinární péče a odborného dozoru

Přesto, že schopnost některých profesionálních zařízení úspěšně rozmnožovat plazy omezila zásadně nelegální obchod s plazy a snížila tak ohrožení zachování některých druhů ve volné přírodě, respektování etických principů na faremních chovech a u soukromých producentů zůstává nedořešeno. Neřešena je otázka původu a zdravotního stavu většiny plazů, kteří jsou nabízeni v oficiálních obchodech. Absurdní jsou formy takzvaného nezaměnitelného značení, například popisy krunýře lakem. Neméně chybné jsou ovšem i tendence, které jsme zaznamenali v posledním roce – označování elektronickým transpondérem (mikročipem) u drobných mláďat evropských želv, například Testudo hermanni.

Také současný stav široké nabídky plazů v prodejnách nebo formou anonymního zakoupení přes internet, bez minimální garance původu a zdravotního stavu nabízených zvířat, je neudržitelný a vyžaduje větší aktivitu nejen ze strany státní veterinární služby, ale i aktivnější přístup příslušných státních orgánů. Je prokázáno, že mezinárodní obchod s exotickými zvířaty, kde plazi hrají velmi významnou roli, představuje čtvrtou nejvíce lukrativní podnikatelskou aktivitu.   

 

V současné době probíhají v Evropě různé kampaně, které mají za úkol regulovat (především omezit) obchod s exotickými zvířaty a projekty na záchranu zdejší původní fauny. Je třeba zvážit, nakolik mohou být některé aktivity s tím spojené, byť mají obecnou podporu odborné veřejnosti, v konečném řešení neetická a odporující zásadám welfare. Například plošný odchyt a následně hromadná likvidace zavlečených druhů plazů (zejména semiakvatických druhů želv) by etickým principům neodpovídal. Navíc, paralelně provozovaný neomezený prodej mláďat těchto plazů jen situaci zhoršuje. I zde lze hledat aktivní vstup široké veterinární obce, která ctí etické principy své praxe.

V předchozí části bylo upozorněno na některá z častých pochybení a nedostatků, které mají negativní dopad na zdravotní stav plazů v zájmových chovech. Cílem tohoto pojednání však není jen pouhá kritika, ale též konstruktivní návrh k nápravě. Následují základní principy, které mohou neutěšenou situaci (nejen u plazů) postupně upravit.

NABÍZENÁ ŘEŠENÍ

  1. U každého zvířete v zájmovém chovu, tedy i u plazů, je jasně určen konkrétní majitel, plně zodpovědný za podmínky chovu a zdravotní stav zvířete. Tímto majitelem ve smyslu právní zodpovědnosti může být pouze osoba starší 18 let, tedy osoba dospělá a právně plně zodpovědná za své jednání.
  2. Pro každé zvíře v zájmovém chovu musí mít majitel dokument (pracovně jej můžeme označit jako „pet-pas“), ve kterém je jasně uveden původ zvířete, druh, způsob evidence (například číslo elektronického transpondéru, fotodokumentace) a jsou zde uvedeny i základní údaje o zdravotním stavu a provedených vyšetřeních. Je uveden kontakt na spolupracující veterinární pracoviště.
  3. V komerčně orientovaných chovech, které se oficiálně věnují reprodukci plazů a jejich nabídce na trh, jsou u všech chovných jedinců prováděna vyšetření, zaměřená na vyloučení závažných onemocnění a v případě nutnosti jsou provedena i namátková vyšetření k prokázání původu zvířat (shoda nabízených mláďat s rodičovskými plazy). Profesionální chov deklaruje navázaný kontakt s veterinárním pracovištěm, které v chovu zajišťuje nezbytné zdravotní kontroly.
  4. V oficiálních obchodech jsou nabízena pouze zvířata klinicky zdravá, s průkazem původu a potvrzením zdravotní nezávadnosti z původního chovu („pet-pas“). Zvířata jsou nabízena pouze osobám starším 18 let, přičemž jméno a adresa nového majitele jsou zaznamenány a archivovány na příslušné veterinární správě. V prodejnách a karanténních zařízeních obchodu jsou pravidelně prováděny veterinární kontroly, zaměřené na kontrolu dokumentace a dodržování zásad welfare.
  5. Nejsou nabízeny druhy plazů, které jsou chráněny patřičnými mezinárodními i národními zákony a konvencemi (například CITES).
  6. Nejsou nabízeny nebezpečné druhy plazů (kategorie nebezpečných druhů plazů musí být znovu jasně definována). V každém případě zahrnuje jedovaté druhy plazů a velké druhy varanů.
  7. Není povoleno obchodovat s plazy, pocházejícími z volné přírody.
  8. U skupin plazů (ještěři, hadi, želvy) je obchod omezen na věkové kategorie – nabízena jsou pouze zvířata, která dosáhla určité velikosti, která zaručuje naději na úspěšný chov. V běžném prodeji nejsou nabízeny druhy a kategorie plazů, u kterých je minimální naděje na úspěšný chov (tuto kategorii je třeba jasně definovat).

 

Pro Terraristik.cz napsal Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc.

Adresa autora:

Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc. Dipl. ECZM (herpetology)

European Veterinary Specialist in Zoological Medicine (Herpetology)

přednosta kliniky – Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců

rada Sekce – Sekce chorob malých zvířat

Fakulta veterinárního lékařství

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Palackého třída 1946/1

612 42 Brno

foto Terraristik.cz
 

 

 

TOPlist